CyanogenMod 7 – k čemu to je a proč to mám vlastně mít?

CyanogenMod 7

Vzhledem k tomu, že se v posledních dnech nic moc neděje (nebo spíš se víc opíjím, než si hraju s telefonem) a můj Blade jede jak po másle (navíc se naučil chcípat až druhý den po nabití), tak mne napadla myšlenka zbilancovat a osvětlit CyanogenMod. Tedy pro někoho polomýtické spojení slov, pro druhé (většinou netušící, o co de) jen něco divného, co všichni používaj a voni to chtěj taky. Takže předem varuji – Root a Recovery nutné, kdo nemá, nechce, nemůže – ať dokončí čtení článku, ohodnotí jednou hvězdičkou a vynadá v diskuzi autorovi, že se furt jen hrabe v telefonu a praktická rada žádná. A ti ostatní, ať směle čtou dál.

Historie

“Jistý chlapík, jménem Cyanogen, se létapáně osmého nového letopočtu rozhodl zabrousit do vod nečekaných a stojatých. Android se jim kdysi povídalo. Jelikož si chlapík myslel, že právě toto je jeho sen, zakoupil si HTC Dream, doslova kouzelný a magický telefon již na pohled. Tož, hezké to je, si v hlavě pověděl, ale něco tomu chybí ..”

Tak nějak bychom si mohli představit vznik CyanogenModu. Ne každý to ví, ale tato úprava je s námi defakto po celou dobu života OS Android. Jak jste jistě pochopili, jedná se o vylepšení Androida, obohacují o nové funkce a možnosti – aktuálně ve verzi 7. Říkáme tomu custom ROM.

Co to je zač

Screen výše nám ukazuje základní prostředí CyanogenModu 7. Na první pohled nic extra. Klasické vodporné vyblitě zelené ikonky (to co je v základu nikdy nemůže být pěkný), nějaký pochybný launcher (jen 3 ikonky dole to má) – na první pohled CM7 nijak příliš neoslní. Von ani nechce. Základním princip CyanogenModu je úplně odlišný, než princip 80% cizích ROM či továrních příspěvků od výroby. CM má být jednoduchý, rychlý a bez zbytečných aplikací navíc. V podstatě základem je unifikovaný pure Android v jeho nejčistší podobě. Přidaných aplikací je ukrutně málo (např. ADW Launcher jako defaultní prostředí, přidán Theme chooser) a například aplikace Googlu jsou očesány úplně (rozpor s licencemi zapříčinil, že aplikace od Google si musíte instalovat separátně). Toto je hlavní deviza této ROM a diametrálně se liší třebas od jablečné MIUI.

Vyjma této stěžejní vlastnosti je na CM7 unikátní také vývoj a jeho průběh. Okolo Cyanogena se ve velice rychlé době uskupila skupina uživatelů, kteří pomáhají ve vývoji. Díky tomuto je CyanogenMod dostupný pro mnoho zařízení s OS Android (aktuálně 24), od prastarého HTC Hero, přes top modelů Samsung SGS, Nexusů a HTC a u tabletů konče. Na tuto základní komunitu se stále nabalují další uživatelé, kteří do vývoje také mohou přispět. A to reportováním bugů (ta otravná hláška po instalaci). Další unikátní vlastností jsou oddělené větve vývoje. Mód je k dostání buďto ve stable verzi (momentálně, předcházeli jí RC verze), která je vhodná pro běžné nasazení a užívání, a pro zkoušeče v tzv. nigthly, ve které jsou operativně obsaženy všechny novinky (ruku v ruce se sníženou spolehlivostí ROM). Nightly je aktualizována v řádu dnech, zatímco stable a RC verze zohledňují plně funkční úpravy a jsou vydávány v delším časovém sledu. Díky tomuto se CyanogenMod stále více profesionalizuje a na konečném produktu je to samozřejmě znát.

Výhody a nevýhody

A teď konečně výhody.  Předně možnost mít nejaktuálnější verzi Androida (Gingerbread 2.3.3) ve svém telefonu. Když vezmu v potaz, že výrobci na podporu nelpí až tak urputně jako na vývoj nových modelů, tak CM je jediná možnost u mnoha modelů, jak Gingerbread do telefonu dostat. Další přednost jsou unifikovaná témátka (pomocí integrovaného programu T-Mobile Theme chooser) – dříve jste pro změnu vzhledu museli hledat vytvořené balíčky pro daný telefon a typ ROM – u CM7 nemusíte – prostě hledejte témátka pro Theme chooser – je jich hodně a každým dnem přibývají. Další vychytávky se skrývají v Menu CyanogenMod settings. Například možnost si upravit škálu taktů procesoru (což znamená pohodlné pod/přetaktování), rozšířené možnosti zámku displeje (např. navolením gest pro rychlé spouštění aplikací), status baru (např. rychlá změna ukazatele baterie na číselnou formu), detailní nastavení zvuku ( např. zvolení tzv. Quiet hours – tj. hodin, kdy má telefon být naprosto v tichu ať se děje co se děje) a třebas nastavení systémových tweaků (WM heapsize, nastavení JIT,..). Ještě bych se chtěl zmínit o zvukových profilech – jednoduchého nastavení zvuků pro aplikace zvlášť a také o přidání nabídky vypnutí (je obohacena o restart a restart do bootloader/recovery). Vychytávek a vylepšení je spousty, uvedl jsem pouze stručný výcuc.

Z druhé strany. Nevýhody – ty jsou jasné, především se nejedná o žádný oficiální upgrate. Všechno děláte na vlastní nebezpečí a triko, mnohdy i za cenu ztráty záruky. Další věcí je volná distribuce. Ačkoliv oficiální podporu má CM pro 24 kousků, klony CyanogenModu se objevují snad pro všechny dostupné Androidy. Leč neoficiální bastly jsou kvalitativně o hodně níže, než jejich oficiální kolegové. Dávejte si tedy pozor, co stahujete a odkud.

Cílem článku bylo nastínit, co to CyanogenMod je.  Pevně doufám, že se to jakýmsi způsobem povedlo (především pro ty, co neměli páru). Osobně jsem se s tímto módem setkal od Froyovské verze 6, aktuální verze 7 přinesla mnoho vylepšení. Osobně i svůj Androidový telefon vybírám dle toho, jestli je CM pro něj oficiálně k dispozici. Co vy? Jaké máte zkušenosti?

Oficiální stránky CyanogenModu